Cookies
Cookies jsou klíčové pro optimalizaci naší stránky. Pomáhají nám zaznamenávat data o používání naší stránky a ukládat další informace, které nám pomáhají poskytovat služby, jako je například srovnávací nástroj. Tyto soubory neskladují žádná identifikovatelná osobní data. Více o souborech cookies najdete na naší stránce Ochrana osobních údajů.

6. 6. 2014

Historický Ford Granada byl vozem mnoha tváři

V roce 1972 opustily výrobní linky automobilky Ford první exempláře modelu Granada. Ten se vyznačoval nejen mimořádnou úrovní komfortu, vnitřního prostoru a bezpečnosti ale také poměrně nízkou cenou. Granada tak patřila mezi klíčové vozy, díky kterým se v sedmdesátých letech automobilová vyšší střední třída přiblížila běžným lidem. Sice nikdy nebyla standardním vozítkem pro masy, stejně tak ale nikdy nepředstavovala výhradní výsadu diplomatických či reprezentativních kruhů. Vůz se pak vyráběl až do poloviny 80. let, kdy jej nahradilo i v Čechách známé Scorpio.

Vůz byl dodáván v celé řadě karosářských variant

Ford Granada byl dodáván v obrovském množství karosářských provedení. Asi nejznámějším byl manažerský sedan, oblíbené bylo však i rodinné kombi. Výrazně méně se pak po silnicích prohánělo Granad ve verzi kupé či dvoudveřový sedan. Ty jsou v dnešní době vyhledávaným artiklem mezi sběrateli veteránů a jejich cena se jen zřídkakdy podívá pod 10 tisíc Eur (levněji se prodávají pouze kusy v původním a zpravidla špatném stavu).

Nechyběla široká paleta motorů

Standardně se Granada dodávala se čtyř- a šestiválcovými motory. Nejslabší měl výkon dnes již úsměvných 75 koní, nejsilnější třílitr nabízel hned 140 koní. Díky ne až tak vysoké hmotnosti - pohotovostně vážila Granada druhé generace asi 1400 kilogramů - dokázal vůz s třílitrem pod kapotou zrychlit na stovku za zhruba 10 vteřin. K dispozici byly buď čtyř- anebo pětistupňové manuály, případně třístupňový automat. Převodovky byly již od první generace plně synchronizované.

Pod kapotou byly vidlicové motory. Druhá generace nabídla i diesel

První generace vozu byla představena v roce 1972 a vyráběla se celých pět let. Převodovka byla výhradně čtyřstupňová manuální a pod kapotou vrčely vidlicové motory. S druhou generací už přišel automat, premiéru si v Granadě však odbyly i dieselové agregáty. Ty ale nebyly detroitské provenience, nýbrž pocházely od Peugeotu. Granadu jako takovou Ford přestal vyrábět v roce 1985, kdy ji nahradil nový model Scorpio. Pouze na britském trhu se totožný vůz prodával pod názvem Granada až do roku 1994.

Horkým zbožím byla osmiválcový verze označovaná jako Perana

Lahůdkou a sběrateli zlatem ceněným artiklem je pak osmiválcová Granada poháněná legendárním motorem Windsor. Vůz vyráběla výhradně v Jižní Africe společnost Basil Green Motors. Osmiválcový pětilitr dokázal vyvinout velmi nadstandardních 255 koní, které i s velkým manažerským vozem dokázaly krásně zacloumat.

Ford Granada se prodával i v USA. Od evropské verze se ale výrazně lišil

V USA se Granada vyráběla mezi léty 1975 a 1982 a nesla hned několik označení (např. Mercury Monarch či Lincoln Versailles). Od evropské verze se však lišila jak designem tak použitými technologiemi. Vůz působil, jak jsem ostatně na americkém trhu zvyklí, mnohem majestátněji. Nechyběly chromované prvky, mohutný přední nárazník, ryze americké byly i pohonné jednotky a převodovky. Čtyřválce zde neexistovaly (s výjimkou evropskou divizí vyvinutého a v USA málo populárního agregátu Pinto), diesel už vůbec ne. Pokud jde o zpřevodování, vůz již od začátku nabízel čtyřstupňový automat a pak dva manuály - čtyřstupňový a třístupňový.

Soumrak nad střední třídou se nevyhnul ani Granadě

Ačkoliv byla evropská Granada legendou, která se objevila i v řadě dobových filmů či seriálů - zde si člověk jistě vybaví vínový sedan, ve kterém se proháněl George Cowley ve slavném britském seriálu Profesionálové - představovala spíše konec jedné éry než začátek nové. Nástupnický model Scorpio se totiž nesetkal s kdovíjakým prodejním úspěchem. Šlo tak o poslední účinkování Fordu ve vyšší střední třídě. Důvodů, proč tomu tak bylo, se najde hned několik. Hlavním z nich je patrně zesílené profilování na prémiové a neprémiové značky. Manažeři či třeba diplomaté se začali více orientovat na prémiové značky jako Mercedes-Benz či BMW a i mezi běžnými zástupci středních a vyšších vrstev společnosti byla patrná změna kurzu v myšlení. Lidé začali mnohem častěji nakupovat základní verze prémiových vozů, než aby dali stejné či dokonce o něco menší peníze např. za Scorpio, třebaže bylo takříkajíc v plné palbě. Podobná psychologie přitom funguje i dnes a tržní mechanismy se patrně jen tak nezmění.

Granadu vytlačili prémioví konkurenti

Velká většina současných vlastníků luxusnějších vozů si je kupuje ne ani tak kvůli jejich komfortu, bezpečí či výbavě ale spíše kvůli společenskému statusu, který jim poskytují. Existuje zde tedy tendence sahat výhradně po vozech prémiových značek, třebaže objektivně nabídnou stejný či dokonce menší poměr cena/kvalita než jiné modely neprémiových značek. Na podobnou psychologii přitom zdaleka nedoplatil pouze Ford. Přímí konkurenti Scorpia (Opel Omega, Peugeot 607 či třeba Hyundai XG) zažily stejné problémy a jejich výroba musela být nakonec zastavena.

zdroj foto: wikipedia.org



Novinky